Vždycky jsem měl tendenci nahazovat při lovu na položenou na střed rybníka nebo řeky s přesvědčením, že pouze tam jsou ryby. Daleko od rušného břehu a ve větší hloubce. Ale není to pravda. Pokud se zaměříte na chytání u břehu, především brzy ráno či naopak večer si v létě zvýšíte šanci na záběry. Všimněte si, že většina rybářů chytá zvláště při lovu na položenou celou sezónu převážně na středu, nebo směrem ke středu rybníků a řek. Nahazují desítky metrů od břehu, hledají koryta, vzdálené laguny a i tak šeptají, aby si náhodou rybu „nevyplašili“. Přitom ze zkušenosti mohu říci, že jsem spoustu pěkných ryb letos dostal na háček doslova pár centimetrů od špičky prutu, navzdory tomu, že jsem přitom nahlas diskutoval s kolegou rybářem o ideální nástraze na kapry. Přitom pokud si budete chtít zachytat nablízko, stačí dodržovat dvě základní pravidla – vědět, do čeho nahazujete a nedupat.
Ryba nepatří mezi živočichy, které by odradil standardně hlasitý lidský hlas, takže podmínka absolutního ticha opravdu není nutná. Pokud na něm ovšem sami u vody nelpíte. Zato ovšem ryby velmi dobře vnímají otřesy. Takže zvláště při lovu na blízko se vyplatí jednak si vybrat místo dále od frekventované cesty plné kol a rodin s dětmi a současně být opatrný na vlastní dupání, nárazy křesílkem při dosednutí apod. Před lovem nablízko už přicházím k vodě tak, že našlapuji velmi opatrně a stejně tak rozkládám vybavení. Ale znám i rybáře, kteří si s nějakým tím úderem hlavu nedělají a zastávají teorii, že se ryba zase vrátí.
Dejte si práci s výběrem lovného místa
Za přímo klíčový faktor pro úspěšný lov u břehu pokládám alespoň zevrubnou znalost dna v místě, kam chci nahazovat. Pokládat nástrahu do hloubky dvaceti centimetrů, nebo mezi kořeny není rozumné, to asi uznáte sami. Stejně tak místo plné popadaných větví, nebo porostlé silnou vrstvou řas není to pravé. Proto doporučuji si ideálně zmapovat dno echolotem, nebo si alespoň zjistit hloubku dna s pomocí splávku, či ještě lépe markeru a osahat si dno olůvkem, špičkou starého prutu, nebo jiným nástrojem. Hledáme tedy místo s hloubkou od půlmetru nahoru, bez výrazných vázek. Vhodné je jak rovné dno, tak dno šikmé (ne příliš) i lokálně dno vyvýšené.
Celková lokace je ideální blízko padlého stromu, stromu s přesahem větví nad hladinu revíru, blízko leknínového pole, nebo třeba v těsné blízkosti rákosiny. Jsou to místa, kde jednak ryby snadno nacházejí přirozenou potravu a současně i úkryt, ze kterého za potravou vyjíždějí. Samozřejmě jsou to i potenciálně riziková místa, do kterých vám může ryba po záběru zajet, s čímž je třeba při jejím zdolávání počítat. Nicméně i bez úkrytů je břeh, u kterého se usazují sedimenty a naplaveniny a ze kterého čas od času spadne do vody nějaký ten hmyz, po deštích červ, kukla, nebo žížala, výborným lovným prostředím.
Přesnější zacílení a žádné zamotané návazce
Výhod nablízko nahozené nástrahy je ovšem více. Například máte možnost si i bez využití loďky přesně zakrmit lovné místo a stejně přesně přikrmovat v průběhu lovu. Já chytám u břehu s úspěchem nejraději na kukuřici (z konzervy i ochucenou), na žížaly a červíky. Zakrmuji samotnou kukuřicí, dochuceným pšeničným šrotem, případně šrotem s příměsí červů, nebo nastříhaných žížal. Zakrmování neprovádím nijak extra masivní, ale v takové míře, abych ryby nalákal a pak udržel po celý čas lovu jejich pozornost.
Další výhoda lovu u břehu - nahazovat stačí tzv. na houpačku. Tím se jednak dramaticky sníží pravděpodobnost zamotání návazce a navíc, pokud jste šikovní, snadno nahodíte přesně do zakrmovaného prostoru. Nakonec nesmíme zapomenout, a to zvláště na řece na další důležitý faktor – pokud chytáte u břehu, méně pocítíte na vlasci tah vody. Můžete tedy pracovat s menším a tedy pro ryby nenápadnějším olovem.
Lov u břehu jako konkurenční výhoda
A závěrem informace čistě z mé praxe, abych doložil kvalitu lovu pod špičkami prutů. Letos jsem dvakrát zkoušel trumfnout kamaráda rybáře (k lovu nablízko mě před lety přivedl právě on) na dvou rozdílných vodách, kdy on chytal na jeden prut na jemný splávek s nástrahou u dna - asi tři metry od břehu a na druhý na položenou ve čtyřech metrech vzdálenosti. Já jsem nahazoval na třicet metrů a dále. Použili jsme stejnou nástrahu, stejné krmení. Poprvé kukuřici Bonduelle k nastražení i vnadění, podruhé pšeničný šrot a červíky. A vždy jsem dostal na frak. Jak v četnosti záběrů, tak dokonce i ve velikosti ulovených ryb!
Diskuze
Do diskuse mohou přispívat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé.
