Ženy na rybách? Jistě!

27.06.2014 Jiří Louthan Rozhovory
Rozhovor
Ženy na rybách? Jistě! Jak vnímá rybaření nadšená rybářka a partners head manažerka Simona Svobodová? Jaké ryby loví nejraději, na jakých vodách a jakými technikami? Proč podle ní holduje rybařině v Česku tak málo žen? Na tyto a řadu dalších otázek nám odpověděla v rozhovoru pro ČasNaRyby.cz

Jak dlouho rybaříš, Simčo, a jak ses vlastně k rybaření dostala?

Na ryby chodím přes tři roky. Nejdřív jsem chodila k vodě se svým přítelem čistě jako doprovod a pozorovatel. Ale hned od začátku jsem se mu do rybaření pletla, vyvíjela jsem nové a nové teorie, kde budou brát ryby nejvíc, co je určitě zaujme za nástrahu, až to spělo tak daleko, že jsem si občas tajně nahodila jeden z přítelových volných prutů. A v ten moment už bylo jasné, že musím začít chytat sama – na své pruty a oficiálně. 

 

Jaká fáze tvého rybaření byla vlastně lepší? Dokud jsi tak trošku pytlačila a nebo s papíry v kapse?

No tak určitě s povolenkou. Teď už mi totiž do rybaření přítel nemůže mluvit, mám k dispozici dva pruty místo jednoho a chytám si po svém – sama si volím strategii, připravuji montáž, nástrahy i krmení. Jsem v tom trochu rebelka, mám svou hlavu, i když vím, že občas je dobré si nechat poradit. Přítel je dlouholetý rybář a má větší zkušenosti, které se mi snaží v dobrém duchu předat.

 

Jaké ryby chytáš nejraději? Jsi kaprařka?

Víceméně ano, na kapříky chodíme nejčastěji, ale za čistou kaprařku se nepovažuji. Jednak občas ráda chytám na univerzální nástrahy, na které mi zabere karas, úhoř, lín, nebo i dravec ale hlavně největší radost mám, když občas vyrazíme vláčet. Na dravce mám připravenou svou oblíbenou sadu woblerů, jeden krásnější kousek než druhý. Zatím nemám na kontě žádné trofejní zubouny, ale nějakou tu štičku, nebo okouna už jsem si na prutu povodila. Velký respekt mám k lovu sumců.

Kterou tuzemskou rybu považuješ za vůbec nejkrásnější?

Podle mě jsou nejhezčí ryby v našich vodách dvě - štika a okoun. Štika je ovšem největší krasavice vůbec. Má nádherné zbarvení, zlověstnou zubatou hlavu a dokonalý tvar těla.  Letos jsem si dala za cíl vytáhnout opravdu velkou štiku. Chci vyhrát nad zkušenou a silnou rybou. V červnu se chystáme na přehradu, kde o velké trofejní kusy nebude nouze. Tak mi držte palce.

 

Jak tě tak poslouchám, tak ptát se tě, jestli nepovažuješ rybaření za výhradně mužský koníček, je asi nesmysl.

To máš pravdu. Vlastně sama vůbec nechápu, proč tak úžasnou zálibu, kde navíc trávíš spoustu času v přírodě, v krásném a zdravém prostředí plném nečekaných překvapení, dělá tak málo žen. Tuším méně než pět procent české rybářské populace. Patrně je to jednak o dogmatech, jako že je rybaření nuda, že jsou rybáři tiší blázni a že se na ryby musí velmi brzy vstávat a současně také o nedostatečné motivaci.

Musíte mít štěstí, aby vás někdo k rybám přivedl, ukázal vám, jak vnímat přírodu, jak přechytračit rybu a těšit se na záběr a na zápas s rybou. Vlastně neznám rybáře, který by začal chytat sám od sebe. Mezi námi, kdyby nebylo mého přítele, asi bych se k rybařině také vůbec nedostala, stejně tak, jako by se možná on k rybaření nedostal bez svého dědy. A to by byla sakra velká škoda.

 

Mluvila jsi o překvapeních u vody. Co máš konkrétně na mysli?    

Jééé, těch už bylo. Jednou například chytám a najednou mi před pruty projela nutrie - krásné velké, chlupaté zvířátko, které jsem ani netušila, že je tak snadné zahlédnout na rybníku. Jindy mi zase pod pruty lovili boleni. Mlátili ploutvemi do rybiček, až voda stříkala na břeh. Před nedávnem se mi zase mlelo celé křoví dva metry ode mě. Celá rákosina se hýbala, jako kdyby v něm řádilo divoké prase,  a zatím se v něm třely ryby.

Ale vraťme se k tvému způsobu lovu. Říkala jsi nám, že nejčastěji chodíte na kapříky. Prozradíš nám, na co chytáš? Taky už jsi propadla opojení z boilies?

Tak začněme tím, že má oblíbená strategie je lov na položenou. Mám ráda jednoduchost, která funguje. Buď chytám kapříky na klasickou starou průběžnou montáž - háček velikost 4, kvalitní vlasec 0,28 mm a krmítko, a nebo boilies montáž - šňůra, olůvko nejméně 50 gramů a k tomu krmení do PVA.

V případě první montáže chytám nejraději na jak já říkám retro nástrahy – žížaly, červíky, upravené pečivo a naloženou i foukanou kukuřici, nebo brambor. K tomu krmím směsí, kde je základem pšeničný šrot a o záběry rozhodně není nouze.

V případě boilies montáže volím nejraději za nástrahu předmáčenou naboosterovanou peletu, která zvláště v teplé vodě funguje dokonale a většinou také selektivně. V drtivé většině případů mi na peletu zabral kapr, ale už jsme na ni vytáhli i velkého cejna, nebo bolena. Na boilies jsem zatím velké úspěchy neměla. Bylo by třeba jím víc zakrmovat, tuto nástrahu vnímám jako kvalitní, ovšem na delší rybaření.

Každopádně občas mě na rybách popadne chuť experimentovat. Loni jsem párkrát zkoušela pop up boilies v kombinaci s peletami, což se mi osvědčilo především na větších revírech, letos se zaměřím na slizové dipy a obalovací pasty.

 

Preferuješ spíše stojaté vody, nebo řeky?

Většinou jezdíme na rybníky v dosahu deseti kilometrů od nás a jedno nádherné jezero u chalupy partnerových rodičů. Tyto revíry už celkem slušně známe a víme, co na nich funguje, což je samozřejmě výhoda. Ale ráda se nechám zlákat na přehradu. Když si představím, což všechno tam pod hladinou plave, dostává rybaření mnohem větší dávku adrenalinu při každém záběru.

 

Jsi manažerkou, máš vůbec na rybařinu čas? Vzhledem k názvu našeho webu je to pochopitelně můj oblíbený dotaz J

Tak během pracovního týdne se na ryby skutečně dostanu málokdy. Sem tam vyrazíme na ryby alespoň večer, většinou vláčet. Zato z víkendů se snažíme si utrhnout na ryby vždy alespoň jeden celý den. A pak samozřejmě o dovolených. Teď se nejvíc těším na tu Orlickou přehradu, kde strávíme u vody pět dní v kuse a kde je možné chytat od poloviny června 24 hodin v kuse.

Pokládáš rybaření za drahý koníček?

Podle mě rybaření může a nemusí být drahé. Znám řadu rybářů, pro které je jediný výrazný náklad do rybaření roční povolenka, jinak s úspěchem chytají léta na levné pruty i navijáky kousek od domu, nástrahu popadnou doma v kuchyni a nebo si ji nakopou na zahradě. Ale už jsme se setkali i s chlapíky, kteří pokládají za samozřejmost výbavu v hodnotě desítek tisíc korun a do vody naházejí denně kila značkových boilies. Každý rybář má jiné priority, rozdílnou potřebu komfortu. 

Já chytám třetím rokem na výbavu, kterou jsem dostala ke své první povolence a dodnes si na ni nemohu stěžovat, natož abych cítila potřebu ji měnit. Chytám na děličky 3,6 m Shakespeare a navijáky Okuma s baitrunnerem. Na vláčení mám prut 2,70 od Shimana a naviják stejné značky. Velkou radost mi udělalo nové křesílko, které je výborně polohovatelné a maximálně pohodlné i za tu cenu, že je těžší než mé původní ve stylu "lahváč".

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme ti nekonečnou řadu krásných úlovků!

Diskuze

Stránku zatím nikdo nekomentoval.

Do diskuse mohou přispívat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé.

Miloš Matula - Meditace

Štítky

Typ novinky

Rozhovor 10x

Odběr novinek