Zakrmovací loďka DEVICT mi na Sázavě ihned pomohla k novému osobnímu rekordu

15.10.2016 Reportáže
Zajímavost Reportáž
Zakrmovací loďka DEVICT mi na Sázavě ihned pomohla k novému osobnímu rekordu

Už mě přestalo bavit lovit mimo hotspoty jen proto, že na ně nenahodím kvůli podmínkám revíru. Pořídil jsem si proto malou zakrmovací loď, která mi hned na první výpravě přinesla nový „osobák“. Jak jsem si sáhl na mazaného sázavského mohykána?


Miroslav Tryner

Byl přede mnou poslední zářijový víkend. Předpověď slibovala krásné slunečné počasí s příjemnými teplotami přes 20 stupňů, takže jsem se rozhodl vyrazit zalovit na chatu, kde nám pod zahradu protéká moje milovaná řeka Sázava. Mým cílem pro tuto výpravu bylo pokusit se konečně chytit většího kapra s váhou okolo 10 kilogramů, kterých je na tomto úseku Sázavy celkem dost, ale je velice složité přinutit tyto říční a velmi opatrné mohykány k záběru. Od místního rybáře a žijící legendy, který zde chytá více jak 30 let vím, že na našem úseku Sázavy plavou kapři atakující magickou hranici jednoho metru. Za velký úspěch se ovšem počítá, když se tu podaří vytáhnout kapra přes 60 centimetrů.

Den před odjezdem jsem si připravil pařený rohlík, kolínka a také vařené brambory ve slupce, což jsou všechno nástrahy, které místní kapři doslova milují. Vždyť jsou na ně také léta zvyklí. Vzal jsem i kyblík red halibut pelet velikosti 14 mm, které mi u nás nejednou dobře zafungovaly. Na všech ostatních vodách chytám velké kapry na boilies, ale tady na ně kapři nejsou vůbec zvyklí, takže několikahodinové máčení montáží s koulí na vlasu je zde naprostá ztráta času. Kromě nezbytných nástrah jsem vybavený nahazovacím echolotem Deeper a zbrusu novou hračkou ve své rybářské výbavě - zakrmovací lodičkou DEVICT Tanker Mono, od které si slibuji velké úspěchy. Už se nemůžu dočkat, až ji posadím na Sázavu!

Konečně na Sázavě a s Deeperem za zády

Pro maximální úspěšnost jsem se rozhodl, že Deeper připevním pomocí lanka k zádi zakrmovací lodičky a s jeho pomocí najdu hotspot, kde se zdržují velcí kapři. Po desítkách minut ježdění a mapování dna se mi konečně podařilo najít skvělé místo, kde do řeky vtéká malý potůček a dno řeky je zde písčité s malým korytem v hloubce 2,8 metru. Problém tohoto místa, o kterém jsem už dříve tušil, že by to mohl být můj trumf (přítoky jsou jasným lákadlem pro rybí hostiny), byl v tom, že na tento „flek“ vzdálený asi 50 metrů se odnikud ze břehu nedalo nahodit kvůli vzrostlým stromům, vrbám a hustému křoví. To byl také jeden z důvodů, proč jsem si zakrmovací loď DEVICT pořizoval. Abych s její pomocí mohl chytat na místech, kam se z nějakého důvodu nedá ze břehu nahodit. 

Během dne jsem měl ze svého oblíbeného fleku pod naší zahradou několik pěkných kapříků přes půl metru na pelety, takže jsem jako nástrahu pro zavezení lodičkou na vytipovaný hotspot zvolil právě je. Navlékl jsem peletu na vlas montáže, celou montáž jsem pak pečlivě usadil do nákladového prostoru na zádi lodičky a k ní jsem samozřejmě přisypal cca 30 dalších pelet pro zakrmení. To je totiž jedna z největších výhod této lodičky. Zavezete si montáž na vytipované místo a společně s ní vyklopíte i velkou porci zákrmu, což vám na sto procent zaručí, že vaše montáž leží na dně doslova obsypána krmením. Tím pádem nepotřebujete PVA (na řece s proudem stejně nemá příliš smysl) ani kobrovat či střílet z praku, protože tento způsob krmení je stejně vždy velice nepřesný. 

Jak mě kapří bojovník málem porazil

Podle Deeperu jsem s loďkou doplul na vytipovaný hotspot, otočil kolečkem na dálkovém ovladači a vyklopil montáž společně s krmením. Následně jsem na vlasec upevnil zadní olovo, dopnul vlasec, připevnil swinger a zapnul hlásič. Po půl hodině jsem na toto místo zajel s lodičkou ještě jednou, abych k montáži přisypal ještě jednu dávku krmení. Zhruba po hodině se hlásič konečně rozeřval pod tíhou brutální jízdy, která již naznačovala, že se jedná o slušnější rybu. Zvedl jsem prut a hned mi bylo jasné, že peletu sezobl konečně lepší kapr. Byl to mohutný tah bez jakéhokoliv mlácení hlavou, který je typický pro menší rybu. Kapr si to ze středu řeky namířil nemilosrdně ke břehu, kde jsem stál a zdolávání bylo velice náročné, protože vlasec kopíroval břeh a mně kvůli stromům a křoví nezbylo nic jiného, než pouze držet prut, pomalu kapra přitahovat a modlit se, aby nezajel do příbřežních větví. 

Po deseti minutách zdolávání se mi kapra podařilo přitáhnout na vzdálenost deseti metrů, ale naneštěstí se mu podařilo zajet pod pramičku, kterou má u břehu uvázanou náš soused. Vlasec se otíral o strom a křoví a s kaprem nešlo vůbec hnout. Říkal jsem si, že je konec, protože zajel do větví pod lodí a díky tomu o něj přijdu. Pak se ale můj rybářský kolega Jirka rozhodl, že dojde na loďku a pokusí se vlasec s kaprem uvolnit. Jakmile skočil Jirka ze břehu do lodě, kapr se zřejmě lekl a okamžitě z pod ní vyjel na střed řeky. Zmocnila se mě obrovská úleva a po dalších zhruba sedmi minutách byl kapr konečně v podběráku a vzápětí na podložce. 

Tento sázavský mohykán měřil 78 centimetrů a vážil krásných 8,5 kilogramu. Pro některé to nemusí být nijak zvlášť velká ryba, ale pro mě to byl na této vodě můj nový osobáček. Velmi si ho cením, protože se jedná o bojovníka z řeky, který má pro mě větší váhu, než daleko větší kapr ze stojáku. Rychle jsme pořídili pár nezbytných fotek a kapr putoval zpět do vody. Doufám, že se sním ještě někdy setkám a bude mít zase o něco lepší míry. Zakrmovací lodička DEVICT od té doby patří k součásti mé výbavy, bez které bych na řeku nejel.

Diskuze

Stránku zatím nikdo nekomentoval.

Do diskuse mohou přispívat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé.

Miloš Matula - Meditace

Štítky

Typ novinky

Odběr novinek