Podzimní lov na větrné pískovně: krásní kapři i nebojácná veleštika

Autor: Daniel Ilušák

Okolí naší dálnice je přímo poseto malými pískovnami, které vznikly při její výstavbě. A na jednu z těch větších jsem se vypravil na konci října. Plán byl jasný. Během dvou dnů pochytat co nejvíce místních šupináčů a současně se mezi nimi dostat přes hranici 15ti kilogramů.
 
Předpověď počasí nevěstila nic dobrého. Déšť, zima a silný nárazový vítr. A právě vítr je tou poslední věcí, kterou si u vody bez jediného stromu kolem a se zemí, v níž drží kolíky z bivaku jen silou vlastní vůle, přejete. K vodě přicházím v pondělí na poledne v doprovodu kamaráda Tomáše, který sice není rybář, ale společnost je u vody vždycky vítána. 

Tenhle revír moc neznám, byl jsem tu jen jednou na krátké a ne moc úspěšné vycházce. Proto se spoléhám na rady místních rybářů a budu lovit v 60 metrů široké zátoce na jižní straně pískovny. Důkladně prohauji zátoku markerem - tento jednoduchý způsob mi pomůže zjistit vše potřebné. Hloubko, profil i tvrdost dna.  

Voda tu je už od břehu poměrně hluboká a postupně klesá do třech metrů u protějšího břehu. Na většině dna leží vrstva sedimentu, ale dají se najít i fleky s tvrdším dnem a právě na ně položím svoje montáže.  

Krmení skládám z mého oblíbeného boilies Baitology v příchutích Krill a Garlic Robin red, krillových boilies pelet od stejné značky a partiklu v podobě kukuřice a řepky. Celé to zalévám dipem Robin red, přičemž do krmení dávám bolies i pelety jemně namleté. Takto připravené krmení mi na dně vytvoří chutný a voňavý mrak, který rozvíří každý zvědavý kapr. 

Nejsem zastáncem masivního krmení, proto se snažím vnadit méně, ale zato přesně. Deset až patnáct raket s krmnou směsí bude pro začátek tak akorát na přilákání prvních místní kaprů. Další dávku přikrmím před setměním, další pak ráno, přes poledne a zase večer. Připravené mám asi tak tři kila krmení plus kilo boiliesu na kobrování. 

Sázka na panáčky
 
Na jednom prutu je nastražený panáček z boilies Garlic Robin red s ananasovou popkou. Tento prut nahazuji pod jeden z mála převislých stromů na protějším břehu. Na druhém prutu je rovněž panáček s ananasovou popkou, ale pro změnu s boilies v příchuti Krill. Tato montáž letí na okraj krmeného místa. Ke každé montáži nakobruji ještě hrst stejného boiles, jako je pod háčkem. 

Připíjíme domácí slivovicí na úspěšný lov a vybalujeme z auta zbylé věci. Za chvíli už sedíme před bivakem, debatujeme, popíjíme pivko a užíváme si poslední chvíle babího léta. No může to být lepší? Může! S bojovným kaprem na prutu. Po záběu však zatím ani náznak.

K večeru začíná foukat. Není to nic strašného, ale i tak kontroluji všechny kolíky na bivaku. Kolem desáté to oba vzdáváme a jdeme spát. Já zůstávám v bivaku a Tomáš odchází do svého nedaleko zaparkovaného auta se slovy: "Kdyby něco, volej." Vítr postupně zesílil a bubnuje na stěny bivaku tak silně, že spánek opravdu nepřichází v úvahu.

Patnáctikilový cíl téměř splněn
 
Po hodině strachu o "střechu" nad hlavou se ozývá hlásič. Nesmělé pípnutí se rázem mění na pořádnou jízdu. Tah je to slušný. S problémy vybírám z kapsy telefon a volám parťákovi: "Přijď, máme rybu!" Kapřík je opravdu bojovný a v souboji má zjevně navrch. Po chvíli se však unaví a konečně se mi daří dostat ho dál od rákosu. Mezitím přichází Tomáš, který hned bere do rukou podběrák, abych tam kapra navedl. Konečně jsem rybu ve světle čelovky zahlédl, ale jak ucítila, že je blízko břehu, chytila druhý dech. Cívka bzučí a jsme zase na začátku.

Po pár minutách však kaprovi konečně došly síly a je v podběráku. Krásný šupík s velkým pupkem, kterému zachutnala kulička Garlic Robin red v kombinaci s ananasovou popkou. Váha se zastavuje těsně pod 15ti kilogramovou hranicí. Velmi mě potěšilo, že navzdory silnému větru a velkým vlnám se v této úzké zátoce ryba krmí.

Do rána jsem však bez záběru a kvůli silnému větru i bez spánku. Ráno je velmi chladné a z vyhřátého spacáku se mi opravdu nechce. Ale musím. Na lovné místo letí rakety s novou dávkou krmení. Mezitím přichází i parťák Tomáš, který vypadá že toho také moc nenaspal. Připravuji snídani a plánuji další taktiku lovu. Vyhlédl jsem si husté rákosí dále v zátoce. Pokud nepřijde v průběhu dne další záběr, jeden prut umístím na noc právě tam. Po rybách ani stopy.  

Odpoledne Tomáš odjíždí a přede mnou je ještě 24 hodin lovu. Hned po jeho odchodu si jdu připravit nové lovné místo. Jako první letí do vody opět marker. Pevného podkladu je tu o poznání méně, a proto se nesnažím krmit jen přesně jedno místo, ale vytvořit malý koberec návnady okolo písečné plotny, na kterou poletí montáž. 

Nahazovat raketu přesně v tak silném větru není úplně jednoduché, ale docela se mi daří. Těsně před setměním nahazuji co nejblíže k rákosu na nové místo. Doufám, že změna místa přinese i výsledek. A opravdu přinesla. Kolem osmé přichází záběr právě z tohoto prutu. 
 
Nebojácný krokodýl
 
V průběhu zdolávání si všímám nějakého pohybu ve vodě rovnou pod mýma nohama. Posvítím si do vody čelovkou a nevěřím vlastním očím. Téměř metrová štika si tu bez náznaku jakéhokoliv stresu plave přímo pode mnou. Nevadí jí světlo z čelovky, ba ani podběrák připravený ve vodě, kolem kterého bez povšimnutí proplouvá. Krásný pohled.

Po chvíli ale už podebírám svůj úlovek. Krátký ale vysoký lysec končí v podložce a já mám obrovskou radost, že změna taktiky a místa přinesly další pěknou rybu. Tentokrát zafungovala pro změnu krillová kulička plus ananasová popka. Váha ukazuje necelých 12 kilogramů. Rychlá fotka a kapřík putuje zpět do vody.
 
Další dvanáctka na rozloučenou
 
Hodinku poté se rozjíždí i druhý prut. Krásný souboj je zakončený šupináčem v podběráku. Váha 12,2 kilogramu. Žádný obr, ale udělal mi velkou radost. Jedna fotka a už mi kapřík mává ocasní ploutví na rozloučenou.

Vítr konečně ustává a já se těším, že se konečně aspoň trochu vyspím. Do mého odchodu kolem oběda jsem už bohužel bez ryby. Odcházím však spokojený. Navzdory nepříznivým podmínkám v podobě silného větru a zimy se mi podařilo zdolat tři pěkné a hlavně stoprocentně zdravé kapříky. Přes hranici 15ti kilogramů jsem se sice nedostal, ale oni na mě velcí kapři do jara snad počkají. Můj podzimní trumf Garlic Robin red a, jak se ukazuje, i celoročně fungující Krill od Baitology, opět nezklamaly.