Važte si nejen zdolaných úlovků, ale i prohraných bitev. Posunou vás dál

24.09.2015 Jiří Louthan Rady a tipy
Reportáž Tip Zpráva od vody
Važte si nejen zdolaných úlovků, ale i prohraných bitev. Posunou vás dál Vyhrát bitvu nad rybou, která je navíc kapitálních rozměrů, to je nádherný zážitek, na který rybář jen tak nezapomene. Neméně hodnotné by však pro něj měly být i prohrané souboje s velkými rybami. Je třeba se z nich poučit i ocenit schopnosti soupeře.


 

Před 14ti dny jsem si výborně zalovil na jedné ze svých milovaných svazovek v místě, kde se krmí řada krásných velkých kaprů, ale které je velmi obtížné na zdolání kapitální ryby. Kolem je celá řada vázek, a zatímco mladší kapry je možné zdolat bez zásadních obtíží, starší protřelé kusy dobře vědí, kam po záseku okamžitě sprintovat (proto tu také skoro nikdo neloví). A přesně tak tomu bylo v dané odpoledne.

První kapr, kterému zachutnalo mnou nastražené krevetové boilie, skončil v podběráku. Byl to pěkně stavěný zdravý šupináč o délce 58 cm. Jen o půlhodiny později mi přišel na stejný prut a dokonce na stejnou nástrahu, kterou jsem neměnil, další, ale již o kus větší krasavec. Vysoký lysec v délce 67 cm a váze asi 6 kilo. Obě ryby se nechaly celkem snadno směrovat bezpečnou výsečí přede mnou prakticky přímo ke břehu.

První porážka s borcem v těžké váze

O další hodinu později však přichází záběr kapra, jehož váhu jsem odhadnul hodně přes 10 kilo. Žádné škubání hlavou, intenzivní nápor do prutu, kdy se cca minutu nehnul z místa ani o píď. Protože jsem chytal pár metrů od vázek, kde bych o rybu velmi rychle přišel, nesměl jsem dát kaprovi ani metr k dobru. Chvíli vydržel takto vzdorovat v domnění, že se mu přeci jen podaří se rozjet do větví naproti mě, ale pak si to rozpálil přímo přes celou délku rybníka na levou stranu do padlých větví. Chytám většinou na háčky velikosti 6, nebo 8, kterým sice hodně věřím (výborně sedí v tlamě), ale ne zase natolik, abych si s nimi dovolil páčit patnáctikilovou rybu natvrdo z vody. Byl to ten moment, kdy víte, že je třeba povolit brzdu, nechat soupeře pěkně unavit, pohrát si s ní a pak ho teprve bezpečně dovést ke břehu. Ale ne tady. Kapr sice cítil, že mu nepovolím, ale vůbec se se mnou nebavil a zkušeně si to štrádoval přímo do větví padlých nedaleko břehu po mé levé ruce. Jaká by byla paráda moci zde sednout do člunu a zdolat kapra z něj. Ale jako na většině stojatých svazovek, i tady je lov z člunu zakázán.

Samozřejmě to dopadlo podle vašeho očekávání. Během pár vteřin byla ryba v mohutné větvi. Blíže se přes křoviska nebylo možné dostat a povolit vlasec také nemělo smysl. Kapr by neskončil v jedné, ale hned v několika větvích zároveň. A tak jsem celou větev přitáhl i s kaprem asi o dva metry blíže ke mně a byl konec, kapr se mi vypnul. Pěkný krátký souboj, ve kterém zvítězil kapří šampion. Montáž vydržela ten nápor bez poškození, jen se kaprovi vyřízl háček z tlamy.

Ale nesmutním. Plný nadšení, že příště už to tak nedopadne, zvětšuji háčky na velikost 4, převazuji uzly, měním obě olověné šňůry, kontroluji montáže a vyrážím znovu na stejné místo. Krmím i lovím na stejné pozici a jsem připravený se do velkého kapra více opřít a nedat mu možnost mi zajet opět do větví vlevo jako při posledním lovu. Jakmile bude na kratší vzdálenost, případně na delší přede mnou či ideálně vpravo, mám vyhráno.

Jeden záchytný bod? Těžký omyl

Po pěti hodinách čekání za poměrně dosti teplého odpoledne mi přichází jízda jak o závod. Zvedám prut a cítím na něm opět parádní těžkou rybu, žádného dorostence. Scénář se prakticky opakuje. Ryba zkouší první výpad do větví přede mnou – tedy na druhé straně revíru, a když cítí, že tudy to nepůjde, narve to jak jinak než opět do větví vlevo. S většími háky se cítím silnější v kramflících a tak mu nedávám tentokrát šanci na větve dosáhnout. Zkrátím jeho vzdálenost asi na deset metrů od nich a předpokládám, že vítězství je tentokrát moje. Špička mého třílibrového prutu je chvílemi ohnutá jako ještě nikdy a kapr je již jen ani sedm metrů ode mě. Najednou si to však zamíří na pravou stranu. A světe div se, když už sahám pro podběrák, všechno je najednou úplně špatně.

Ryba mi visí ve vázce u dna. „Kde se tu k čertu vzala,“ divím se nahlas. Zkouším povolit brzdu s vírou, že se mi ryba rozjede a z vázky se vyveze sama. Ale nic se neděje. Zkouším znovu přitahovat a taky žádná změna – ani o píď. Pár okamžiků a vytahuji prázdnou montáž. Takže mohykáni nemají k dispozici jen záchytný bod ve větvích na levé straně, ale ještě záložní bod vpravo pod hladinou. Moc velký koridor k jejich zdolání mi tedy nezbývá.

I prohraný souboj může být krásný a nezapomenutelný

Jak byste teď reagovali vy po takovém zjištění? Změnili byste lovné místo a začali chytat úplně jinde na bezpečnějším, nebo chcete-li snazším fleku? Já rozhodně ne. Naopak. Zdolal jsem tady největší rybu jen o délce 77 centimetrů, a to není dost. Vím, že se tu dostanu k mnohem větším kusům. Jen potřebuji správně uchopit získanou zkušenost z obou prohraných bitev a nedopřát dalšímu soupeři, aby mě tady porazil. Takže už se těším na další nádherný zápas s rybou, která moc dobře ví, kam si jet pro vítězství. A já zase kam jí nesmím povolit výpad. Ale že bych byl špatný ze dvou proher, tak to ani náhodou. Obě stály za to, byly to nádherné souboje...      

 

Diskuze

asddas dsad standa    24.09.2015 15:26
Já chytil krásnýho kapra vysezenýho pod převyslýma větvema, kam se chodí krmit trávou, v pravo ode mě vázky, v levo to samé a manipulace s prutem téměř nemožná, jen nahoru a dolu, povolil jsem mu, poctivě ho unavil jízdou po rybníku a ve finále si krásně připravil podběrák do vody, abych měl obě ruce k dipozici při zdolávání a pak to přišlo. Kapřík, již unavený, zlaté šupiny se mu leskly od odrazu sluníčka...pěkně jsem ho navedl do podběráku a co se nestalo, ramena podběráku se zabořily do bahna a musel jsem s ním trochu zatřást, abych ho uvolnil, kapr z posledních sil zatřepal hlavičkou a plynule si z podběráku odplul :-( A to jsem si už myslel, že je na 100% můj...Holt to už k rybařině prostě patří :-)

Do diskuse mohou přispívat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé.

Miloš Matula - Meditace

Štítky

Typ novinky

Tip 24x

Odběr novinek