Jak se úspěšně připravit na závody v přívlači? Rozhodující je strategie!

01.12.2015 Rady a tipy
Zajímavost Tip
Jak se úspěšně připravit na závody v přívlači? Rozhodující je strategie! Extraligový závodník v přívlači Ondřej Dušek, který je také testérem značek Daiwa a Major Craft, nám rozkryje své karty a ukáže nám, jakou volí strategii v přípravě na závody. Ale pozor, páni rybáři, není závod jako závod! 

Autor: Ondřej Dušek

V posledních letech nastal doslova boom v kaprařských závodech. Ovšem ani přívlač nezůstává pozadu, a tak narůstá i počet přívlačových závodů, které můžeme podle jejich charakteru rozdělit na dva základní typy. Na závody vysloveně závodní a na závody rekreační. Že nevíte, jak se od sebe oba jmenované modely liší? Pojďme si je rozlišit na příkladu mých oblíbených závodů na pstruhových vodách.

Rekreační závody jsou náročné především zdravotně

S reakreační variantou přívlačových závodů budeme hotovi určitě rychleji, tedy s ní začneme. Cílem takového rekreačního (nebo také společenského) závodu je nejen úspěšně zalovit, ale především se kvalitně prezentovat před ostatními účastníky závodů, držet s nimi společenský krok a nakonec se dostat ve zdraví domů.  

Příprava na rekreační závody vypadá následovně... Pro účely takového závodu si připravuji pouze jeden prut - ideálně levnější model s použitelným navijákem, jedinou krabičku nástrah s několika plandavkami, rotačkami a gumami. Teprve pak mě čeká neméně důležitá část přípravy v podobě návštěvy obchodu s šikovným sortimentem "společenských" nápojů. Zde doporučuji nešetřit – jedná se o vaši vizitku a je třeba se prezentovat odpovídajícím - můžeme také říci důstojným způsobem. 

Vzhledem k tomu, že podobně uvažují i ostatní účastníci soutěže, je vám jasné, že se bez parťáka (ideálně abstinenta), který má za úkol vás dopravit domů, až budete unaveni, neobejdete. Doporučuji na podobný závod připravit i ostatní členy vaší domácnosti, aby počítali s tím, že po vás po vašem návratu ze závodů nemají nic chtít, protože budete lehce až těžce nepoužitelní. 
Abychom to shrnuli, tak v rekreační podobě závodů vyhrává vlastně každý zúčastněný, který se ze závodů vrátí v pořádku do bezpečí domova. Ať žije vítěz! :-)

Závodní příprava 

Něco jiného jsou ovšem regulérní "závodní" závody, kde vám jde především o co nejlepší umístění, které je podmíněné maximem bodovaných úlovků. Tomu samozřejmě odpovídá i naprosto jiná příprava, která je mně osobně bližší. 

Začněme výbavou. Na regulérní závody obvykle vozím čtyři pruty (odhozový, standard na gumy, standard na tvrdé nástrahy a nakonec také prut na mikro nástrahy). Samozřejmě je to trochu luxus, protože obvykle stačí pruty dva. Jeden na gumy a druhý na tvrdé nástrahy. 

Pro tvrdé nástrahy doporučuji prut o délce 2,4 metru s vrhací zátěži kolem 10 - 15 gramů. Měl by být přiměřeně tuhý, aby umožňoval delší náhozy a aktivní vedení woblerů. Naviják je věc spíš osobního vkusu – já používám velikost 2500 s přední brzdou. Na cívku namotávám vlasec o průměru 0,12 - 0,14 mm podle předpokládané velikosti ryb a hmotnosti nástrah, případně 0,06 - 0,08 nanofil. Nanofil používám pouze v případech, kdy potřebuji nahazovat nástrahu daleko a vyjímečně i při lovu na drobné gumy pro lepší citlivost.

Pro lov s měkkými nástrahami považuji za ideální prut o délce 2,7 m s gramáží do 10 g. Akce prutu by měla být podstatně měkčí než v předchozím případě - až parabolická. Výhodou takové akce je menší procento ztracených ryb, ale zase horší nahazovací vlastnosti. Prut tohoto typu může mít vlepovanou špici pro lepší detekování záběru. Naviják volím identický jako pro set na tvrdé nástrahy, jen vlasec zjemním na 0,10 - 0,12 mm, případně volím nanofil o průměru 0,06 mm.

Říkáte si, že můžete mít sebe lépe připravenou výbavu, ale k čemu vám je to dobré, když si nakonec vylosujete špatné místo pro váš lov? Samozřejmě, že je faktor losu důležitý, ale podle mých zkušeností je možné při dobré taktice a troše štěstí udělat dobrý výsledek i z velmi průměrných míst. 

Promyšlená taktika je klíčová 

Každý závod ovlivňuje mnoho faktorů – počasí, aktivita ryb, již zmíněný los a další. I z tohoto hlavolamu je ovšem možné definovat několik faktorů, které hrají roli prakticky na všech závodech. A právě na nich zakládám svou taktiku.

Předně je třeba říci, že taktiku volím vždy s ohledem na pravidla. Většinou se jedná o součet délky ryb nebo bodů za jejich počet, závod má 3 - 4 kola, případně trvá 3 - 4 hodiny. To nám umožňuje závod rozdělit právě podle jednotlivých kol a tak vzhůru do prvního z nich.

V prvním kole obvykle bývá ryba nejaktivnější a je třeba začít ve slušném tempu, abychom si vytvořili co nejlepší základ pro další kola. To znamená v krátkém čase najít ryby a poté jich v co nejkratším čase co nejvíce zdolat. Obvykle začínám rotačkou, kterou ryba "trefí" díky přímočarému chodu nejpravděpodobněji. Pokud potřebuji házet daleko, nasazuji plandavky. Pro začátek vždy volím výrazné barvy, na které ryba útočí velmi agresivně. Po opadnutí prvního šílenství, přecházím na gumové nástrahy. Ty mi umožňují pomalejší vedení a rozplašené ryby na ně lépe reagují.

Často mi hned z kraje závodu, když ryby neberou, pomáhá střídání barev nástrah. Díky tomu je možné udržet ryby aktivní po co nejdelší dobu. Obvykle točím růžovou, oranžovou a přírodní barvy jako TOD a oliva. I když nejsem schopen říci proč, tak se duhákům velmi zamlouvá růžová barva. Minimálně po dobu prvních několika minut bývá mojí jasnou volbou.

V druhém kole považuji za důležité neusnout na vavřínech (za předpokladu, že se zadařilo). Protože nevíme, jak a na co zde rybář před námi chytal, nejprve znovu zkouším taktiku prvního kola. Pokud během prvních deseti minut nemám kontakt s rybou, přejdu k čistě přírodním barvám a jiným tvarům. Silnou zbraní do druhého kola je pro mě nymfa v barvě TOD. Z tvarů u mě kromě klasických nymf a smáčků vítězí také různé druhy žížal.

Ve třetím kole už se začíná lámat chleba. Obvykle vyhrává ten, kdo v každém kole chytí alespoň jednu rybu. V tomto kole točím velké množství nástrah. Opakuji postup druhého kola - nejprve výrazné barvy, pak přírodní a střídám také typy nástrah. Pokud po prvních cca dvaceti minutách nemám záběr, vytahuji předposlední tajnou zbraň – wobler. Především technika známá jako "twitchování" dokáže vydráždit i neaktivní rybu a zachránit výsledek. Je třeba však vlastnit k tomu konstruované woblery. Dobrou alternativou jsou i woblery typu hornet.

Pokud ryby nereagují na standardní barvy, nasazuji nástrahy v černém provedení. Již zmiňovaný hornet, nebo černá žížala často znamenají jednu či dvě bonusové ryby navíc. 

Poslední kolo představuje většinou tvrdý boj o každou rybu. V tomto kole obvykle přecházím na ty nejmenší nástrahy, které mám s sebou – mikro nymfy a mikro twistery. Bývají to jedny z mála nástrah, které jsou ryby po dopoledním náporu ochotné přijímat. A pokud je situace opravdu zoufalá, nasazuji i marmyšku, ale pouze to v opravdu extrémních případech. Další mojí "tajnou" zbraní jsou vosí larvy od Berkley. V posledním kole také ještě více zpomaluji vedení nástrah. Často je prakticky jen popotahuji pod dně. 

Doufám, že jsem vám dal trochu inspirace a třeba ve vašem příštím závodě právě díky ní ulovíte o tu jednu rybu víc, která vás posune na bednu, protože vždycky to je nakonec o té jedné rybě. Přeji vám mnoho úspěchů na závodech i mimo ně. 

Diskuze

Stránku zatím nikdo nekomentoval.

Do diskuse mohou přispívat pouze registrovaní a přihlášení uživatelé.

Miloš Matula - Meditace

Štítky

Typ novinky

Tip 24x

Odběr novinek